Pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění, dodávku teplé a studené vody a ostatních domovních nákladů

Určeno pro

Společenství vlastníků pro dům Augustinova 2084 - 2086,

se sídlem Augustinova 2085, Praha 4 - Chodov, PSČ 148 00

Preambule

Společenství vlastníků jednotek se usneslo vydat Pravidla o rozúčtování nákladů tepelné energie k vytápění, ohřevu teplé vody, vodného, stočného a ostatních domovních nákladů (dále jen „pravidla“).

Tato pravidla jsou vydávána v souladu:

o   se zákonem č. 67/2013 Sb., ve znění zákona č. 104/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, s jeho prováděcí vyhláškou č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům,

o   se zákonem č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o hospodaření energií, a s jeho prováděcími vyhláškami, zejména vyhláškou č. 194/2007 Sb. včetně novely č. 237/2014 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody,

o   se zákonem č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, (energetický zákon) s jeho prováděcími vyhláškami, především s vyhláškou č. 405/2015 Sb., o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie,

o   s vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 48/2014Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),

o   rovněž i se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen NOZ) a Nařízením vlády č.366/2013 Sb. ze dne 30. října 2013 o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.

Čl. I.

Obecná část

1)      Vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat svůj byt, jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, měnit nebo poškodit společné části (NOZ § 1175).

2)      Vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku povinnost řídit se pravidly pro správu domu, pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát (NOZ § 1176).

3)      Vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o kterých bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo v nebytovém prostoru nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií (NOZ § 1183).

4)      Kdo nabyl jednotku do vlastnictví, oznámí to včetně své adresy a počtu osob, které budou mít v bytě domácnost, vlastníkům jednotek prostřednictvím osoby odpovědné za správu domu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět, že je vlastníkem. To obdobně platí i v případě změny údajů uvedených v oznámení.

Vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně dva měsíce v jednom kalendářním roce. To platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby (NOZ § 1177 a zákon č. 67/2013 Sb.)

5)      Vlastník jednotky je povinen hradit zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. V případě prodlení s úhradami je vlastník povinen zaplatit též sankci i úroky z prodlení v zákonem stanovené výši, neurčí-li shromáždění společenství výši jinou. Vlastník má právo obdržet vyúčtování záloh na úhradu jednotlivých služeb nejpozději do 4 (čtyř) měsíců od skončení zúčtovacího období (NOZ § 1181), vyjma zálohového příspěvku na údržbu, opravu a stavební úpravy společných částí. Tato část příspěvku na správu domu a pozemku se nevypořádává. Splatnost případných přeplatků a nedoplatků je nejpozději do 8 (osmi) měsíců od skončení zúčtovacího období.

6)      Poskytovatel služby je společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví; společenství vlastníků jednotek zajišťuje služby prostřednictvím smlouvy se subjektem, který se správou domu zabývá („správce“).

7)      Příjemce služeb je vlastník bytové a nebytové jednotky a osoby s ním jednotku užívající, mají vedle práva užívat jednotku i právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním jednotky, případně domu, spojeno.

8)      Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční, jeho počátek je vždy od 1.1.

9)      Příjemce služeb je povinen hradit stanovené zálohy na úhradu za služby, hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování, přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech, pokud není stanoveno jinak.

10)    Pokud vlastník prodá svoji jednotku, sám na vlastní náklady si zajistí provedení odečtu poměrových měřidel a s novým vlastníkem rovněž zajistí předání vyúčtování a vyrovnání případného finančního přeplatku \ nedoplatku správci domu.

11)    Pokud vlastník svojí jednotku pronajme, převede povinnosti týkající se zpřístupnění bytu k odečtům a servisu měřící a regulační techniky na svého nájemce. Pokud nájemce nezpřístupní byt k odečtům či servisu, bude rozúčtování nákladů za otop, teplou a studenou vodu provedeno náhradním způsobem dle platné legislativy a těchto pravidel.

12)    Pokud je příjemcem služeb vlastník bytové jednotky, který byt pronajímá a požaduje rozúčtování za jeho bytovou jednotku za dané zúčtovací období rozdělit mezi nájemce, musí si sám a na vlastní náklady, zažádat u rozúčtovací společnosti o dodatečné rozdělení nákladů mezi jednotlivé nájemce

13)    Společnými částmi domu jsou i mimo jiné: rozvody vody teplé i studené včetně stoupacích šachet, ať jde o hlavní svislé rozvody, odbočky od nich včetně instalovaných měřidel nebo uzávěrů;  netýká se rozvodů uvnitř bytu, včetně vodovodních baterií (vládní nařízení č. 366/2013 Sb. § 6).

14)    Společnými částmi domu jsou i mimo jiné: v případě centrálního vytápění celá soustava rozvodů tepla, včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, včetně termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení; části rozvodů umístěné v bytě, radiátory a termostatické ventily jsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky jako společné části, (vládní nařízení č. 366/2013 Sb. §6). Otopná soustava je ve vlastnictví všech vlastníků společenství a nelze v ní provádět jakékoliv zásahy bez písemného souhlasu zástupce poskytovatele služeb a bez vyjádření souhlasu odborné firmy. Každý vlastník je proto povinen se přizpůsobit požadavkům společenství a respektovat jeho ustanovení a pravidla.

15)    Změna způsobu rozúčtování jde možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.

16)    Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohy z oprávněných důvodů

Čl. II.

Odečty indikátorů-rozdělovačů topných nákladů (dále jen RTN)

 a bytových vodoměrů (dále jen VDM)

Odečty RTN a VDM v bytových či nebytových jednotkách za zúčtovací období  se provádějí tak, aby byly ukončeny do 10.1 následujícího kalendářního roku, a to:

1)     Příjemce služeb bytové \ nebytové prostory je informován minimálně 5 dnů předem o termínu a časovém rozmezí provedení odečtů v domě, a to vylepením na informační místo v domě a individuálně vhozením informačního lístku do jeho jménem označené poštovní schránky (neplatí pro dálkové nebo radiové odečty).

2)     Při návštěvě se osoba provádějící odečty (dále jen „odečitatel“) prokáže průkazem odečitatele.

3)    Odečtené údaje jsou zapsány do odečtového listu a příjemce služeb je stvrdí svým podpisem; pokud je příjemce služeb odmítne podepsat, poznamená odečitatel tuto skutečnost do odečtového listu, 1 (jednu) kopii odečtového listu obdrží příjemce služeb. Neplatí pro dálkové odečty

4)    Pokud při odečtu je zjištěna porucha měření, plomby, odečitatel  zjištěnou skutečnost zapíše do odečtového protokolu; správnost údajů v protokolu stvrdí příjemce služeb svým podpisem; pokud odmítne, odečitatel  tuto skutečnost do protokolu poznamená.

5)    Pokud příjemce služeb neumožní odečet při první návštěvě odečitatele, je informačním lístkem vhozeným do jeho jménem označené poštovní schránky informován o termínu druhé náhradní návštěvy.

6)    Pokud ani při druhé náhradní návštěvě není odečitateli umožněn odečet, má příjemce služeb ještě možnost do 14.2 daného kalendářního roku sám kontaktovat firmu provádějící odečty a domluvit si individuální termín odečtů; náklady s tím spojené si však hradí sám, na místě při provedení odečtu.

7)    Pokud příjemce služeb neumožní odečet ani v jednom uvedeném termínu, je při rozúčtování nákladů postupováno v rámci těchto pravidel s užitím navýšení nákladů.

8)    Příjemce služeb je povinen zpřístupnit otvory (šachty, v nichž jsou vodoměry umístěny) a to před příchodem odečitatele. Rovněž je povinen zpřístupnit všechna otopná tělesa v případě požadovaného odečtu RTN, i když jsou dálkově odečitatelná.

9)    Samoodečty  vodoměrů jsou povoleny jen ve výjimečných případech a po předchozí písemné domluvě se zástupcem poskytovatele služeb.

10)  Informace pro zaslání samoodečtu vodoměrů jsou uvedeny na adrese: www.irtn.cz – odečet – návod, které údaje na vodoměrech uvést.

11)  Je-li v objektu odečteno 90 a více % bytů \ NP, má se za to, že termín odečtů byl příjemcům služeb sdělen prokazatelným způsobem v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. v platném znění a příjemce služeb neodečtené jednotky je povinen si o odečet zažádat u odečitatele individuálně - sám.

Čl. III.

Rozúčtování nákladů na vytápění

1)    Topné období je stanoveno každoročně od 1. 9. do 31. 5. s tím, že dodávka tepla se zahájí v topném období, když průměrná denní teplota ve dvou po sobě následujících dnech klesne pod 13°C a nelze očekávat zvýšení této teploty. Přerušení nebo ukončení topného období nastane tehdy, pokud průměrná teplota ve dvou po sobě následujících dnech vystoupí nad 13°C a nepředpokládá se pokles této teploty.

2)    V průběhu topného období je zaručeno vytápění na 20°C až 23°C podle charakteru a polohy místnosti v domě (měřeno uprostřed místnosti ve výši 1 m nad podlahou), a to v době od 6.00 do 22.00 hod. V noční době od 22.00 do 6.00 hod. je prováděn noční útlum na 16-18°C.

3)    Z důvodu tepelné stability domu není přípustné vytápět v průběhu topného období bytové i nebytové jednotky na teplotu nižší než 18°C. Plnění do výše této teploty je příjemce služeb povinen užívat a náklady s tím spojené uhradit.

4)    Celkové náklady na teplo pro vytápění za zúčtovací jednotku jsou rozděleny na dvě složky, a to:

                           30 % na základní složku  

                           70 % na složku spotřební.

Náklady na vytápění obsažené:

a)     ve složce základní jsou rozúčtovány v poměru velikosti započitatelných podlahových ploch jednotlivých jednotek,

b)    ve složce spotřební jsou rozúčtovány podle korigovaných náměrů ze RTN 

Odečtené jednotky ze RTN za dané zúčtovací období se v každé místnosti samostatně přepočítávají pomocí teplotního výkonu tělesa v ní umístěného a koeficientem zohledňujícím rozdílnou náročnost vytápěných místností. Součtem přepočtených dílků z každé místnosti v bytě vzniká spotřeba celkem pro každý jednotlivý byt. Dále pak v případě potřeby budou korigovány v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. v platném znění dle § 6 odst. (3) a prováděcí vyhlášky tak, aby nejnižší vyúčtované celkové náklady nepřesáhly rozdíl - 20% oproti průměrnému nákladu na 1m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky (celková úhrada nákladů za vytápění bytu, tj. základní a spotřební složka vytápění), nejvyšší vyúčtované celkové náklady rozdíl +100% oproti průměrnému nákladu na 1m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky (celková úhrada nákladů, tj. základní a spotřební složka za vytápění bytu).

Pokud jsou v objektu nebytové prostory (NP), které jsou vytápěny na nižší projektovanou teplotu než je 17°C, jako například garáže, garážová stání, sklady apod. bude jim odpovídajícím způsobem ponížena započitatelná podlahová plocha.

5)     Při změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období budou náklady na vytápění dřívějšího a nového příjemce služeb rozúčtovány následovně:

a)     základní složka vytápění se rozdělí v procentuálním podílu podle počtu vytápěných dnů, ve kterých je jednotka užívána v zúčtovacím období, s ohledem na klimatickou náročnost v jednotlivých měsících, pokud dodavatel tepla nepředá na faktuře počet vytápěných dnů, bude postupováno podle uvedené tabulky klimatické náročnosti:

b)    spotřební složka vytápění se rozdělí podle korigovaných náměrů příslušných RTN připadajících na jednotlivé příjemce služeb. Za tímto účelem si příjemce služeb provede mimořádný odečet měřidel; pokud si příjemce služeb neprovedl meziodečet a písemně jej nepředal firmě provádějící rozúčtování, roční náměr se rozdělí podle počtu dní, ve kterých jednotku užíval, s ohledem na klimatickou náročnost v jednotlivých měsících podle tabulky u písmene a).

6)     Po dobu neobsazené bytové \ nebytové jednotky hradí náklady spojené s jejím vytápěním vlastník.

7)     V případě odpojené bytové \ nebytové jednotky od otopné soustavy v domě hradí příjemce služeb její základní složku nákladů na vytápění v souladu s vyhláškou č. 269/2015 Sb., §5 odst. 2.

8)     V případě, že nebude bytová \ nebytové jednotka zpřístupněna k odečtu či servisu všech RTN v jednotce nebo nebude umožněna instalace všech RTN, nebo bude prokázána neoprávněná manipulace se RTN (např. porušení plomby apod.), nebo bez písemného souhlasu poskytovatele služeb či správní firmy bude RTN odmontován, bude spotřební složka nákladů dopočtena jako trojnásobek (navýšení 200%) průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. V rozúčtování bude tento "náhradní výpočet" označen.

9)     V případě, že bude bytová \ nebytová jednotka zpřístupněna, ale nebude umožněno odečíst některá měrná místa (např. uzamčený pokoj, rozbitý RTN, atd.) bude pro dané měrné místo stanoven náhradní odečet průměrem spotřebovaných dílků za danou jednotku.

10)  Bude-li počet neodečtených měrných míst vyšší než 50% z celkového počtu v dané jednotce, bude spotřeba stanovena dle bodu 8) tohoto článku s navýšením.

11)  Bude-li RTN nefunkční bez zavinění příjemce služeb, nebude-li možné z prokazatelně technických důvodů u příjemce služeb instalovat RTN, bude náhradní výpočet spotřeby za ÚT stanoven dle bodu 8) bez navýšení 200%. Příjemce služeb je povinen o nefunkčních RTN bezodkladně písemně informovat poskytovatele služeb NEBO firmu provádějící rozúčtování.

Čl. IV.

Teplá voda (dále jen TV)

1)     TV je dodávaná celoročně v době od 6.00 do 22.00 hod. tak, aby měla na výstupu u příjemce služeb teplotu 45°C až 60 °C s možnou výjimkou během odběrných špiček v objektu.

2)     Náklady na TV jsou rozděleny na:

a)     náklady na teplo pro ohřev TV

b)    vodné a stočné za TV

3)     Celkové náklady na teplo pro ohřev TV za zúčtovací jednotku jsou rozděleny na dvě složky, a to:

a)     30% základní složku nákladů, která je rozúčtována v poměru podlahových ploch bytových \ nebytových jednotek

b)    70% spotřební složku nákladů, která je rozúčtována v poměru náměrových dílků (m3) na poměrovém vodoměru pro TV v bytové \ nebytové jednotce

4)     Celkové náklady za vodné a stočné za TV za zúčtovací jednotku jsou rozděleny 100% v poměru náměrových dílků (m3) na poměrovém vodoměru pro TV v bytové \ nebytové jednotce.

5)     Při změně příjemce služeb bytové \ nebytové jednotky budou v průběhu rozúčtovacího období náklady na TV rozúčtovány mezi dřívějšího a nového příjemce služeb následovně:

a)     základní složka nákladů tepla pro přípravu TV podle dnů trvání užívání v kalendářním roce,

b)    spotřební složka nákladů tepla pro přípravu TV v poměru náměrových dílků (m3) na poměrovém vodoměru TV

c)     náklady za vodné a stočné za TV 100% v poměru náměrových dílků (m3) na poměrovém vodoměru TV

6)     Za tímto účelem si příjemce služeb při změně příjemce služeb provede mimořádný odečet měřidel a ten písemně předá rozúčtovací firmě. Pokud příjemce služeb nepředá provedený meziodečet a k dispozici bude pouze odečet za celé zúčtovací období, bude tento rozdělen podle počtu odbydlených dnů.     

7)     Po dobu neobsazené bytové \ nebytové jednotky hradí základní náklady na ohřev TV její vlastník.

8)     V případě odpojené bytové \ nebytové jednotky od centrálního rozvodu TV v domě, hradí příjemce služeb základní složku nákladů na ohřev TV v souladu s vyhláškou č. 269/2015 Sb. § 5 odst. 2.  

9)     V případě, že nebude bytová \ nebytové jednotka zpřístupněna k provedení kompletního odečtu (tj. všech měrných míst v jednotce) nebo neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů TV s platným ověřením nebo mu bude prokázána neoprávněná manipulace s vodoměrem TV (např. VDM má porušenou plombu popřípadě je bez plomby apod.), rozúčtování nákladů pro danou bytovou \ nebytovou jednotku proběhne následovně:

a)   základní složka bude rozúčtována dle podlahové plochy,

b)   spotřební složka bude dopočtena jako trojnásobek (navýšení 200%) průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. V rozúčtování bude tento "náhradní výpočet" označen,

c)   při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba TV dílků stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1m² podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez navýšení 200%.

10)  V případě, že bude bytová \ nebytová jednotka zpřístupněna, ale nebude možno odečtené stavy použít (například nižší konečný stav než počáteční, vadný vodoměr bez zavinění příjemce služeb):

a)     bude stanovena průměrná spotřeba TV dílků dle bodu 9b) bez navýšení,

b)    bude-li k dispozici spotřeba TV dílků minimálně ze dvou předchozích let jednoho příjemce služeb, nedojde-li ke změně v užívání, může být spotřeba stanovena průměrem z minulých let.

11)  Příjemce služeb je povinen nefunkční vodoměry ihned písemně nahlásit poskytovateli služeb.

12)   V případě, že příjemce služeb jednotky má pochybnosti o správné funkčnosti poměrového měřidla na TV, může písemně požádat poskytovatele služeb NEBO rozúčtovací firmu o jeho přezkoušení. Pokud se prokáže nesprávná funkčnost měřidla, rozúčtování spotřebních složek nákladů za TV bude provedeno dle dvou předchozích srovnatelných zúčtovacích období (nedojde-li ke změně příjemce služeb a způsobu užívání jednotky) nebo podle průměrné spotřeby TV dílků vztažených na 1m² u měřených jednotek.  Náklady s přezkoušením hradí poskytovatel služeb. Pokud se však prokáže správná funkčnost poměrového měřidla, náklady spojené s přezkoušením hradí příjemce služeb a vyúčtování spotřebních složek za TV je provedeno podle údajů poměrového měřiče v bytové \ nebytové jednotce.

13)  Příjemce služeb bytové \ nebytové jednotky je povinen řádně zpřístupnit vodoměr k jeho výměně v době pravidelných cejchovacích cyklů (podle platné legislativy 5 let pro VDM s platným ověřením od roku 2012). Za zpřístupnění se nemá jen umožnění vstupu do bytové \ nebytové jednotky, ale volný a bezproblémový přístup k vodoměru. Pokud je přístup ztížen (malý otvor, zarezlé matice apod.), je výměna provedena v náhradním termínu a náklady s tím spojené si hradí příjemce služeb sám.

Čl. V.

Studená voda – vodné a stočné (dále jen SV)

1)     Celkové náklady na vodné a stočné budou rozděleny mezi bytové \ nebytové jednotky:

100% v poměru SV dílků zjištěných z odečtů SV vodoměrů.

Nebude-li bytová \ nebytová jednotka zpřístupněna k provedení kompletního odečtu (tj. všech měrných míst v jednotce), nebo nebude umožněna instalace měřící techniky s platným ověřením, nebo bude prokázána neoprávněná manipulace s vodoměrem SV (např. VDM má porušenou plombu popřípadě je bez plomby apod.), rozúčtování nákladů pro danou jednotku proběhne následovně:

spotřeba bude dopočtena jako průměrná spotřeba SV dílků na 1m² podlahové plochy v zúčtovací jednotce a navýšena o 200%. V rozúčtování bude tento "náhradní výpočet" označen.

2)     V případě, že bude bytová \ nebytová jednotka zpřístupněna, ale nebude možno odečtené stavy použít (například nižší konečný stav než počáteční, vadný vodoměr bez zavinění příjemce služeb):

a)     bude stanovena průměrná spotřeba SV dílků dle bodu 2, tj. dle m² bez navýšení,

b)    bude-li k dispozici spotřeba SV dílků minimálně ze dvou předchozích let, nedojde-li ke změně příjemce služeb a způsobu užívání jednotky, může být spotřeba stanovena průměrem z předchozích srovnatelných let.

3)     Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba SV dílků stanovená za neměřené zúčtovací období. Byla-li dopočtená spotřeba v neměřeném období navýšena o 200%, nebude toto navýšení v měřeném období odečteno.

4)     Rozúčtování v případě stěhování – SV 

a)     budou-li předány příjemcem služeb meziodečty při stěhování, bude rozúčtováno podle předaného meziodečtu vodoměru SV,

b)    nebudou-li předány meziodečty při stěhování, bude k dispozici odečet pouze za celé zúčtovací období, bude tento rozdělen podle počtu odbydlených dnů.

5)     V případě, že příjemce služeb bytové \ nebytové jednotky má pochybnosti o správné funkčnosti poměrového měřidla na SV, může písemně požádat rozúčtovací firmu o jeho přezkoušení. Pokud se prokáže nesprávná funkčnost měřidla, rozúčtování spotřebních složek nákladů za SV bude provedeno dle dvou předchozích srovnatelných zúčtovacích období nebo podle průměrné spotřeby SV dílků vztažených na 1m² u měřených jednotek. Náklady s přezkoušením hradí poskytovatel služeb. Pokud se však prokáže správná funkčnost poměrového měřidla, náklady spojené s přezkoušením hradí příjemce služeb a rozúčtování je provedeno podle údajů poměrového měřiče v bytové \ nebytové jednotce.

6)     Pokud fakturovaná spotřeba od dodavatele vody za zúčtovací jednotku bude o 15 % a více vyšší nežli je součet náměrů bytových vodoměrů, rozúčtovací firma před rozúčtováním nákladů v zúčtovací jednotce musí informovat příjemce služeb bytové/nebytové jednotky a navrhnout řešení např. reklamaci měření a fakturace u dodavatele vody. Pokud reklamace bude neúčinná nebo příčina nebude nalezena, náklad převyšující 15% rozdíl bude vyúčtován podle podlahových ploch.

7)     Příjemce služeb bytové \ nebytové jednotky je povinen řádně zpřístupnit vodoměr k jeho výměně v době pravidelných cejchovacích cyklů (podle platné legislativy 1x5 let pro VDM s platným ověřením od roku 2012). Za zpřístupnění se nemá jen umožnění vstupu do bytové \ nebytové jednotky, ale volný a bezproblémový přístup k měřiči. Pokud je přístup ztížen (malý otvor, zarezlé matice apod.), je výměna provedena v náhradním termínu a náklady s tím spojené si hradí příjemce služeb sám.

8)     Pokud dodavatel vody uplatňuje při fakturaci dvousložkovou cenu, která obsahuje cenu za pevnou složku, budou tyto náklady 100% shodně rozúčtovány jako vodné a stočné (podle náměrů z vodoměrů).

9)     V případě, že dodavatel fakturuje srážkovou vodu, tato nákladová položka bude rozúčtována pouze na nebytové jednotky.

Čl. VI.

Rozúčtování nákladů na vytápění, teplé a studené vody ve společných a nebytových prostorách

1)     Náklady na vytápění společných prostor v zúčtovací jednotce (domě) se zvlášť nerozúčtovávají. Na vytápění (temperování) společných prostor se podílejí všichni příjemci služeb bytových \ nebytových jednotek svým vypočteným podílem z celkových nákladů. Společné prostory jsou prostory společných částí domu, ke kterým mají všichni příjemci služeb přístup (například: chodby, nepronajaté kočárkárny, prádelny apod.).

2)     Náklady na vytápění na nebytové prostory (prostora má vlastníka či nájemce) jsou rozúčtovány shodně jako pro příjemce služeb bytových jednotek. V případě, že nebytový prostor nemá otopné těleso, ale sousedí s místnosti s otopným tělesem, je prostup tepla vyúčtován podle započitatelné podlahové plochy nebytové jednotky.

3)     Náklady na teplou a studenou vodu odebranou ve společných prostorách za účelem úklidu domu se zvlášť nerozúčtovávají, všichni příjemci služeb bytových \ nebytových jednotek se na nich podílejí svým vypočteným podílem dle bytových vodoměrů.

4)     Náklady na teplou a studenou vodu odebranou v nebytových prostorách (prostora má vlastníka či nájemce) jsou vyúčtovány podle náměrů z vodoměrů shodně jako příjemcům služeb bytových jednotek.

ČI. VII.

Rozdělení nákladů spojených s odečty a rozúčtováním na jednotlivé příjemce služeb

Náklady spojené s odečtem měřidel a následným rozúčtováním budou mezi příjemce služeb rozděleny na každou bytovou \ nebytovou jednotku stejně v souladu s nařízením vlády č. 366/2013 Sb.

Čl. VIII.

Rozúčtování ostatních nákladů

1)     Vedení ekonomicko-správní agendy je rozúčtováno podle počtu bytů, na každý byt připadá stejná částka.

2)     Odměny členů statutárních orgánů jsou rozúčtovány podle počtu bytů, na každý byt připadá stejná částka.

3)     Veškeré ostatní náklady na správu, údržbu a provoz domu a pozemku se rozvrhnou podle podílu na společných částech, pokud zákon nebo rozhodnutí shromáždění v souladu se zákonem nestanoví jinak.

Čl. IX.

Povinnosti příjemce služeb

1)     Příjemce služeb je povinen bez zbytečného odkladu poskytovateli služeb písemně oznámit potřebu oprav v jeho jednotce a umožnit jejich provedení (týká se měřící a regulační techniky tepla, teplé a studené vody). Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

2)     Příjemce služeb je povinen po předchozí písemné výzvě (za písemnou výzvu se považuje písemné oznámení umístěné ve společných prostorách domu) umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakožto i odpočet naměřených hodnot.

3)     V případě, že příjemce služeb poškodí měřící a regulační techniku bezodkladně toto písemně nahlásí poskytovateli služeb, který zajistí její opravu či výměnu odbornou firmou na náklady příjemce služeb jednotky. Náklady spojené s opravou či výměnou hradí příjemce služeb jednotky sám hned na místě.

4)     V případě, že příjemce služeb zjistí nefunkčnost poměrového měřiče RTN, vodoměru na TV nebo SV, je povinen toto zjištění bezodkladně písemně ohlásit poskytovateli služeb, který zajistí nápravu.

5)     Příjemce služeb je povinen umožnit přístup k poměrovým měřičům (RTN, VDM), pro odečet a servis. Pro každý odečet nebo servis měřidel jsou vždy vyhlášeny dva termíny. Pokud příjemce služeb v prvním nebo druhém termínu bytový \ nebytový prostor nezpřístupní, je povinen dohodnout si s rozúčtovací společností třetí, individuální termín. Náklady s tímto třetím, individuálním termínem si hradí příjemce služeb sám hotově na místě. 

6)      Příjemce služeb je povinen drobné opravy a běžnou údržbu jednotky provádět sám.

7)      Příjemce služeb jednotky je povinen na svůj náklad odstranit závady a poškození, které na jiných jednotkách nebo společných částech domu způsobil sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají. Nestane-li se tak, má poskytovatel služeb právo po předchozím upozornění vlastníka, závady a poškození odstranit a požadovat od příjemce služeb náhradu.

8)     Příjemce služeb nesmí bez písemného souhlasu poskytovatele služeb demontovat otopná tělesa, instalované poměrové vodoměry (VDM), indikátory (RTN) či termostatické hlavice (TRV), a to ani na svůj náklad, protože tato zařízení jsou společnou součástí domu.

9)     Příjemce služeb předloží poskytovateli služeb neprodleně a písemně veškeré námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování.  Příjemce služeb je povinen hradit v plné předepsané výši a včas zálohové platby za služby spojené s užíváním bytu. Pokud příjemce služeb uhradí nižší částku než je předepsaná záloha, budou ze zaslané platby nejprve uhrazeny náklady za teplo k vytápění, teplou a studenou vodu.

10)  Pokud příjemce služeb svoji jednotku pronajme, převede povinnosti týkající se zpřístupnění bytu k odečtům a servisům měřící a regulační techniky na svého nájemce. Pokud nájemce nezpřístupní byt k odečtům či servisu je příjemci služeb provedeno vyúčtování nákladů za otop, TV a SV náhradním způsobem dle těchto pravidel.

11)  Příjemce služeb je povinen nahlásit počet osob užívajících s ním bytovou jednotku, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, stejně tak i v případě, přenechal-li svoji jednotku jiné osobě či osobám.

12)  Příjemce služeb a poskytovatel služeb si ujednali, že nebudou počty osob nahlašovat a ani evidovat a pokutu z prodlení nebudou uplatňovat

Čl. X.

Povinnosti poskytovatele služeb

1)     Poskytovatel služeb je povinen na základě písemné žádosti příjemce služeb zajistit ověření či výměnu vodoměrů v jeho bytové \ nebytové jednotce. Pokud se prokáže nesprávná funkčnost měřidla, náklady s přezkoušením hradí poskytovatel služeb. Pokud se však prokáže správná funkčnost poměrového měřidla, náklady spojené s přezkoušením hradí příjemce služeb.

2)     Poskytovatel služeb je povinen pravidelně zajišťovat úřední ověření poměrových vodoměrů na teplou a studenou vodu, ve všech bytových \ nebytových jednotkách. Úřední ověření je stanoveno zvláštním právním předpisem1). Náklady spojené s  tímto ověřením případně výměnou poměrových měřidel, budou hrazeny z fondu oprav. Instalovaná poměrová měřidla musí mít v celé zúčtovací jednotce shodné technické parametry a instalace musí být provedena u všech příjemců služeb a v souladu s platnými předpisy.

3)     V případě, že u dodávky teplé vody je jedno fakturační měřidlo pro více objektů (vyhláška č.405/2015 Sb.), poskytovatel služeb zajistí, aby rozúčtování nákladů na tyto služby bylo provedeno v souladu se zvláštním právním předpisem 2), a to následně:

a)     u tepla pro ohřev teplé vody se základní složka nákladů stanovuje ve výši 30 % celkových nákladů, v poměru součtu podlahových ploch bytů a nebytových prostor jednotlivých objektů, a spotřební složka nákladů se stanovuje ve výši 70 % celkových nákladů v poměru součtu náměrů poměrových vodoměrů; pokud bude součet náměrů za všechny objekty činit rozdíl 15 % a více oproti fakturačnímu vodoměru, bude náklad nad 15 % rozdílu spotřební složky rozdělen mezi objekty v poměru součtu podlahových ploch bytů a nebytových prostor jednotlivých objektů,

b)    u vodného a stočného za teplou vodu budou celkové náklady mezi objekty rozděleny v poměru součtu náměrů poměrových vodoměrů; pokud bude součet náměrů za všechny objekty činit rozdíl 15 % a více oproti fakturačnímu vodoměru, bude náklad na vodné a stočné za TV nad
15 % rozdílu rozdělen mezi objekty v poměru součtu podlahových ploch bytů a nebytových prostor jednotlivých objektů.

4)     Poskytovatel služeb zajistí vyúčtování přijatých měsíčních záloh za jednotlivé služby.

5)     Poskytovatel služeb je prostřednictvím svého správce povinen v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. doručit příjemcům služeb vyúčtování do 4 (čtyř) měsíců po skončení zúčtovacího období.  

6)     Pokud poskytovatel služeb prostřednictvím svého správce z vážných důvodů vyúčtování služeb nedoručí do 4 (čtyř) měsíců po skončení zúčtovacího období, má příjemce služeb právo na uplatnění pokuty z nepeněžitého plnění ve výši 0 Kč/den (v souladu se zákonem 67/2013 Sb. §13) – odsouhlaseno Shromážděním.

Čl. XI.

Náležitosti vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění

 a nákladů na poskytování teplé vody, vodného a stočného (dále jen studené vody)

 a dalších služeb

1)     Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování TV a SV a dalších služeb připadající na příjemce služeb v zúčtovací jednotce se vyúčtovávají jednou ročně, a to nejpozději do 4 (čtyř) kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období za leden až prosinec předchozího kalendářního roku. V tomto termínu poskytovatel služby zajistí, aby s konkrétním vyúčtováním byl písemně seznámen příjemce služeb.

Ve vyúčtování bude uvedeno:

a)     za zúčtovací jednotku odděleně spotřeba tepelné energie na vytápění, spotřebu tepelné energie na ohřev vody v GJ a množství vody v m³ spotřebované na poskytování TV,

b)    za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie na vytápění a tepelné energie spotřebované na ohřev TV v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování TV a poskytování SV v Kč/m³,

c)     za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou energii na vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev TV a na vodu spotřebovanou na poskytování TV a případně dalších vyúčtovaných služeb, podíly základních a spotřebních složek nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev TV v % a v Kč,

d)    podlahová plocha a započitatelná podlahová plocha zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m², součet náměrů z instalovaných TRN zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru - příjemce služeb, součet náměrů instalovaných poměrových vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů) TV v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m³,

e)     měrná spotřeba tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období

vyjádřenou v GJ na 1m² započitatelné podlahové plochy,

f)     podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování TV,

g)    koeficienty a součinitele použité pro odečty náměrů ze RTN u příjemce služeb,

h)     výše a součet záloh zaplacených příjemcem služeb a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele,

i)      lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování příjemcem služeb, (tato lhůta je 21 dnů),

j)      koeficienty použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru obdrží příjemce služeb zvláštním dokladem (evidenční list bytu) a to pouze při jejich stanovení nebo v případě změny užívané jednotky. Tyto koeficienty nejsou součástí každoročního vyúčtování služeb.

2)     Termíny k rozúčtování nákladů a služby spojené s užíváním jednotek jsou následující:

a)     zúčtovacím obdobím je období kalendářního roku, tj. od 1. 1. do 31. 12., během kterého jsou poskytovány dodávky a služby k užívání jednotky; do nákladů zúčtovacího období jsou zahrnuty veškeré dodavatelské faktury, které jsou fyzicky zaúčtovány na vrub příslušného kalendářního roku do doby zahájení prací na vyúčtování služeb za daný kalendářní rok,

b)    vlastník jednotky bude s vyúčtováním písemně seznámen každoročně do 30. 4. (tj. do tohoto termínu musí být vlastníkům vyúčtování osobně doručeno, případně doporučeně odesláno na kontaktní adresu),

c)     reklamační období je pro vlastníky 31 dnů, každoročně do 31. 5. (tj. do tohoto termínu musí být reklamace písemně doručena správci\SVJ); reklamace podaná po tomto termínu nebude zahrnuta do prováděného vyúčtování a bude řešena individuálně,

d)    d) v případě, že vyúčtování bude vyhotoveno správně (bez uplatnění reklamací), je splatnost přeplatků a nedoplatků do 31. 7. příslušného kalendářního roku,

e)     v případě uznaných oprávněných reklamací a zpracování nového vyúčtování služeb, je splatnost přeplatků a nedoplatků nejpozději do 31. 8. příslušného kalendářního roku; u přeplatků se za dodržení termínu považuje termín předání  správcem\SVJ na Českou poštu k distribuci, popř. převod na bankovní účet vlastník. U nedoplatků je dodržením termínu, termín připsání celé částky na účet SVJ, tj. bez uplatnění penalizační sankce.

Čl. XII.

Závěrečná ustanovení

Tato Pravidla budou uplatňována pro rozúčtování počínaje rokem 2018.

Pravidla byla předložena a schválena na Shromáždění vlastníků dne 12. 6. 2017

Tato Pravidla nabývají účinnosti dnem schválení.